Nemůžu nebo nechci?

Nejdůležitějšíjší ze všech schopností v životěě je podle mě schopnost zachovat pozitivní přístup kdykoliv. Platí to ve všech oblastech života a platí to i v přístupu třeba k jídlu. Nemůžete nebo nechcete? Často mi lidé říkávali, že nemůžu jíst sladkosti, protože "jsem na dietě", nemůžu jíst přílohu, protože "blbnu a jím jenom maso" a posledně, že vlastně nemůžu jíst maso, když zkouším veganství. Když mi někdo řekne, že něco nemůžu jíst, tak dokážu vyletět. "Nemůžu" znamená zákaz, zákaz je vždy negativní. Jenže co když je to má volba a nikdo mi to nezákazal? Když podle nich "nemůžu", pro mě to znamená vždy, že NECHCI. Nechci jíst cukr, protože vím, jaký nepořádek pro tělo znamená. Nechci jíst příliš příloh typu těstoviny či brambory, protože vím, že se po tom cítím divně. A v poslední době nechci jíst maso, protože chci zkusit něco jinéhoo. Chci nejíst tamto a tamto.

Je to otázka přístupu

Nechápu, že lidé nedokáží pochopit, že je to moje věc a je to můj přístup. Když si sám zvolím, že něco zredukuji, je to pak volba a ne zákaz. Zákaz by to byl třeba za dvacet let po návštěvě doktora se špatnými výsledkyy vyšetření. Zákaz a volba je něco jiného... V průběhu změny a hubnutí? to na vás bude padat všude okolo. Je třeba zachovat chladnou hlavu a jít si po svém. Když se rozhodnete pro nějakou změnu, držte si ve své hlavě slovo NECHCI a slovo NEMŮŽU vyhoďte ze svého slovníku. Je to maličkost, ale úspěch je o souhře desítek maličkostí...