Na hranici totálního kolapsu. Jak jsem (ne)překonal přetrénování
No Pain. Makej na sobě denně. Dři v posilovně jako nikdo. Trp teď, pak se ti to vrátí. Řiďte se takovými hesly a můžete za chvíli skončit s vážnými trvalými následky. Byl jsem krok od nich a přečtěte si můj příběh jako varování.
Pracovat na sobě denně je možné, ale v určitém režimu, kdy zařazujete i lehčí dny a jednotlivé části těla mají volno. Jeden den v týdnu by měl být odpočinkový a jen na relax. To jsou taková obecná pravidla, která je rozhodně dobré dodržovat a teď se vykašlete na ego, protože může jít o zdraví. Podělím se s vámi o to, co se mi přihodilo či ještě dokonce mohlo.
Posuň své hranice
V květnu jsem chtěl věnovat každý den zdokonalení sebe samého, nejlépe posilovna nebo bojové umění. Každý den něco z toho. Z počátku obrovské nadšení a chuť. Viděl jsem denně nějaký posun. Postupem času to začalo padat, až jsem spadl úplně.
Během 19 dnů 18 tréninků (během 48 dní 43 tréninků) – několikrát běhání a kolo, ale jinak posilovna a MMA tréninky. A na konec deset dnů v kuse MMA a posilovna. Profíci a trénováni lidé to dávají zcela běžně a klidně i dva denně. Nemám nic proti, ale to jsou profíci a tím já nejsem a pravděpodobně ani vy.
Poslední dny mé desetidenní série jsem se cítil totálně odrovnán. Po ránu jsem byl unavený, pocit jsem znal a věděl, že za to může napětí z posilovny a přetrénování. Pauzu jsem si chtěl dát za dva týdny od toho. Ale…
Měl jsem v plánu jít do posilovny a prodloužit sérii na jedenáct dnů, naštěstí jsem to neudělal. Ten den jsem se cítil ještě více unavený a začal jsem být chodící “mrtvolou”. Teda moc jsem nechodil spíše seděl. Cítil jsem, jak jsem na dně. Fyzicky ještě možná OK, ale psychicky a hlava byla docela v háji. V hlavě mi začaly běhat procesy, které jsem dříve nějak neznal.
Lehké poruchy koordinace, chyby v počítání jednoduchých počtů, rozmazané vidění (občas), postupem času se přidala bolest hlavy. Nálady se mi střídaly velmi rychle. Minutu super, další celkem na dně. Nevěděl jsem, jak z toho. Musel jsem jen více méně sedět a čumět. Měl jsem blbý pocit z toho, že nic nedělám. Vadilo mi to. Nemohl jsem se soustředit na učení ani na práci. Částečně jsem porušoval stravu. Energii jsem fakt neměl. Možná nejhorší pocity, které jsem zatím v životě zažil právě během těchto dní.
Následky?
Mým odhadem jsem byl jednu posilovnu (či jiný pohyb) od totálního kolapsu. Kdybych vyrazil třeba běhat nebo na kolo, asi bych měl následky nulové či jiné. Posilovna i bojové umění je psychicky náročnější než běh nebo kolo.
Nakonec jsem z toho snad venku. Dal jsem si tři dny totálně bez ničeho. Částečně se mi to vracelo i dny poté, ale to už jsem ředil svůj trénink více odpočinkem a snad jsem z toho venku. Teď už jsem tři týdny od toho pocitu, kdy jsem byl “out”. Nakonec si to vyžádalo několik dnů na totální zrelaxování. Občas se mi to vracelo, tak jsem zase vynechal tréninky.
Chci na sobě pracovat a zdolávat své hranice, ale ne za cenu zničení zdraví, které, myslím, vážně hrozilo.
Pokud chcete něco dokázat je třeba nejen posouvat své hranice, ale dát příležitost tělu odpočinout a vypnout. Není dobré ho drtit, když doslova křičí o zastavení. Kašlete v tu chvíli na ego nebo plány a dovolte si i nesouhlasit s Arnoldem v rámci jeho šestice pro úspěch, zastavte. Odpočívejte a nebojte se toho, že se nedostanete zpět do tempa. Dostanete.
Ponaučení
Třeba příště už se mi to opakovat nebude, ale raději to už zkoušet nebudu. Když slyším své kamarády, že mají třeba už třetí trénink denně nebo 6 během čtyř dnů, tak si v hlavě říkám, jak to dělají. Ale taková porce už nemusí být pro člověka pozitivní, ale naopak negativní zkušenost – nemusíte se zlepšovat při takové porci. Ale třeba jednou zkusím i dvoufázově trénovat, ale rozhodně budu přemýšlet o pestřejší skladbě v podobě kardia a volnější posilovny.
Vracím se zpět do procesu a chci se vrátit aspoň na šestkrát týdně trénink. Jsem opět na dobré cestě a každý trénink mě opět baví. Kolaps byl určitě kombinaci přetrénování a nedostatečně dlouhému volnu mezi tréninky (podle Endomondo 43 tréninků za 48 dnů). Dejte si opravdu volno a načerpejte nových sil.
Hlavně neberte článek jako omluvu pro to nic nedělat! Poučte se z něj.
Zažili jste podobný kolaps někdy také? Jak často trénujete a co děláte?