- You are here:
- Home »
- Motivace »
- Hranice jsou pouze ve vaší mysli
Hranice jsou pouze ve vaší mysli
Kolikrát jste si říkali, že to nedáte, že už nemůžete, že je to moc těžké? Kolikrát jste se v takových situacích pokusili to udělat? Pokud alespoň jednou, zjistili jste, že hranice jsou pouze ve vaši hlavě.
Možná to zní jako kec z citátu, ale je to tak. Myslím si, že svět fitness je hodně o posouvání hranic. A nemusí to být jen svět kolem činek, ale i cokoliv vás napadne. Je zbytečné stavět si v hlavě stěnu, kterou už nepřelezete, zbytečně se ji limitujete.
Posouvej se
V poslední době posouvám hranice své vlastní. A když ji posunu, cítím se skvěle. Cítím se jako vítěz a říkám si, proč jsem si nevěřil, když to šlo tak snadno.
Důležité při posouvání hranic je jít po krůčcích k té hranici. Dám příklad od činek…
Kdybych si naložil, bez správné aklimatizace a rozhýbání, všechny kotouče, co doma máme. Těžko bych ten mrtvý tah dal. Spíše bych se odrovnal na pár týdnů. Jenže šel jsem k tomu postupně, od nuly až k plné tyči. Zvedl jsem to i když jsem si říkal, že to je asi moc. Bylo to hodně. Vím, že už to pokoušet nebudu, pokud nebudu mít pás, který mě bude chránit. Hranici jsem posunul.
Další hranice teď bourám při běhání. Vždy jsem doběhl ke značce totálně hotový (1,5km), otočil a běžel zpět. Jednou jsem si řekl, že už běhám rok jen k té značce a posunul jsem svou mysl, že doběhnu dál. Doběhl jsem na metu cca 2,5km a běžel zpět. Byla to bolest, ale doma jsem se cítil jako vítěz. Skvělý pocit porazil jsem svou hranici.
Postav si zdánlivě nezvládnutelný cíl
Když jsem věděl, jaké mám problémy s běháním, že mi to moc nejde. Zkusil jsem si dát dvakrát ty stejné tři kilometry. Před posilovnou a po ní. První běh byl horor (po leg day a kole), čas totálně děsivý. Po posilovně jsem čas stlačil o minutu. Druhý běh byl lepší. Nevěřil jsem, že bych dal dva běhy v tak krátké době ještě s posilkou mezi. Dal jsem to. Moje mysl byla poražena mým tělem! Možná pro to, že jsem byl už celkem vyplivnutý a bylo mi všechno tak nějak jedno…
Můžete ty hranice porážet i bez krůčků, záleží na vaši odvaze a “koulích”.
Je fakt zbytečné stavět si hranice a bariéry. Život nám dává takových limitů plno, osvoboďme alespoň svou mysl a osvobodí se pak i tělo. Budete spokojenější, vy porostete, budete silnější. Nestavte si limity ani při oslovování opačného pohlaví – “nejsem dost dobrý/á pro někoho takového” je obrovská lež pro vaši mysl. Pak opravdu pro ní/něj nebudete OK. Když jdete s cílem prohrát, tak prohrajete…
Chcete-li uběhnout pět kilometrů, nechte vaše tělo plout, mysl nechte doma. Chcete-li zhubnout 5 kg, zhubněte klidně deset, není to problém. Vaše opravdové hranice jsou daleko za těmi, které držíte ve vaši mysli.
Nestavte si zdi, postavte si raději schody… A jak se říká: Nebe není hranice, když na měsíci jsou stopy.