5 mýtů okolo běhání. Jsou běžci slabí?
V kruzích sportovců i nesportovců se šíří několik mýtů, které se týkají běhaní jako sportu, ale i samotných běžců. Diskuze tady budou pořád, ale pravda může být vždycky i jinde. Podívejme se na 5 velkých mýtů okolo běhání.
Nejdůležitější je vždycky to, že děláte něco, co jiný ne. I kdyby mýty nebyly mýty, ale pravda. Pořád jste o krok dále než ten, který neběhá ani nedělá nic jiného. Proto je důležité brát názory ostatních vždycky s rezervou, hlavně od takových, co pro bezpečí svého zdraví raději jen vysedávají u televize.
Obsah
Mýtus 1: Běhání snižuje svalovou hmotu
Toto tvrzení je do jisté míry pravdivé. Tělo při běhání, ale svalovou hmotu nežere ani ji nevyužívá jako palivo(v extrémních podmínkách však ano), pouze zabraňuje nabrat novou svalovou hmotu. Možná se vám může po pravidelném běhání zdát, že jste ubrali objem na rukách, ale pravda je spíše taková, že vám odtamtud spíše odešel tuk, který tam byl a nyní tam zůstala pouze svalová hmota.
Pokud toužíte po udržení váhy při běhání je nezbytné zařadit i návštěvy posilovny nebo přidat na jídle.
Existují typy lidí, tzv. ektomorf, na kterých právě vzniká ten dojem, že běh pálí svaly. Ten redukuje pouze velikost svalu, ne hmotu jako takovou.
Mýtus 2: Běhání nevyžaduje žádné znalosti
Projít několika týdenní trénink bez zranění vyžaduje dobrou koordinaci, sílu i atleticitu. A nezvládnete týdny běhání jen tak z fleku, je třeba trošku studovat správnou techniku – 170 – 180 kroků za minutu, noha má dopadat pod tělem, narovnaná záda a předklonění od kotníků a ne od pasu, dopadávat na střed nohy a ruce držet při 90°.
I technika běhu se zlepšuje tréninkem, postupem času vychytáte největší mouchy a vaše efektivita běhu bude jinde než ve vašich začátcích.
Mýtus 3: Běžci jsou slabí
Stejně jako všichni ostatní lidé, co dělají jen aerobně zaměřený sport nebo nedělají třeba vůbec nic. Na vybudování síly je třeba navštěvovat posilovnu.
Správný tréninkový plán běžce musí zahrnovat mnohem více než jen pouze běh, jinak je běžec opravdu slabý. Tréninkové jednotky zaměřené na posilování nohou, trupu nebo cvičení s vlastní váhou by měly být rozumně rozděleny.
Mýtus 4: Běhání způsobuje záněty a chronický stres
Tento mýtus se objevuje především mezi vyznavači CrossFitu a paleo diety, že se běháním systematicky tvoří zánět, který ohrožuje imunitu člověka. Důležité je správné rozcvičení a protažení před během a obdobná rutina i po doběhnutí. Tím se zabrání zraněním a pomůže v regeneraci.
Při každém sportu je třeba dbát na správný balanc mezi tréninkem a odpočinkem. Pokud překročíte hranici, může se stát opravdu cokoliv od fyzických zranění až po psychické narušení. Odpočinek by měl být plánován stejně poctivě jako trénink.
A ještě k zánětům je třeba dodat, že se může objevit po tréninku, to je však známka, že trénink byl efektivní. Vaše tělo sílí, příště budete mít nohy rychlejší a výkonnější. Ne nadarmo se užívá “No pain, no gain” (bez bolesti není růst). Ale opět nic se nemá přehánět a je rozdíl mezi bolestí po tréninku, která je vítána, než ta, která je způsobena přetrénováním.
Mýtus 5: Běháním nepálíte tuk
Tuk se pálí při určité tepové frekvenci a až po určité době, ale obdobného efektu dosáhnete i zvýšením tempa běhu či zařazením intervalů. Tím se tuku postupně zbavíte. I podle mnohých studií se běháním tuk skutečně spaluje a je účinnější než samotné posilování, které je náskok běhu v tomto dohání jinak – pálením kalorií při klidovém stavu.
Jediným vysvětlením pro vznik tohoto mýtu je zřejmě situace, kdy po doběhnutí sáhnete po tabulce čokolády či oplatku, pak tuk zřejmě neztratíte nikdy.
Běhejte, radujte se a myslete na vaše zdraví. Pohyb ještě nikoho nezabil, takže nezabije ani vás. Než se odrazovat čtením negativních účinků běhání, raději si to vyzkoušejte sami a zjistíte, že to je možná i jinak. Přeji hodně naběhaných kilometrů.