Někdy jsou dotazy do poradny celkem obtížně zodpověditelné. Jsou doprovázené dlouhým textem, ve kterém vás osoba na druhé straně žádá o pomoc, jenže…
Přemýšlíte, zda-li je dotaz myšlen vážně a pomoci nebo změnit se nějak chce.
…Mám problémy s koleny tak necvičím. A také mne vůbec nebaví běh, uběhnu kousek a končím se silami….
…Maso nejím, nechutná mi. Jím jen řízek. Se zeleninou mám taky problém – tam jím jen okurky a mrkev. Nemám ráda zeleninu….
Co teď?
Jaké jsou vaše priority? Co skutečně chcete?
Nejprve bych poradil takovému člověku se zastavit v povídání a zapřemýšlet, co je vlastně ochoten udělat pro změnu. Pokud ve finále vyjde, že nic, pak mu nepomůže ani nejdražší rada na světě a ani kdyby to poradil Arnold nebo u žen třeba Jillian. Těžko někdo poradí, když jej v každém směru, do kterého se lze vydat, zastavíte, že “to nejde, to nebaví, to nechutná”.
Je třeba si říct: “Fajn. Dám zelenině druhou šanci a třeba si ji oblíbím. Najdu si nějaké cvičení, které není až tak na kolena a vím, že nikdo při prvním běhu neuběhl maratón (každý uběhne kousek a končí…)”. Po takové myšlence jste na dobré cestě se změnit a v takovou chvíli vám půjde lépe poradit a možná tu radu ani už nebude potřebovat, protože sami zjistíte vše potřebné.
Takže nehledejte výmluvy, přestaňte se litovat, že vám něco nechutná nebo nejde. Každý začínal běhat třeba pět minut a po roce zvládne hodinu. Prostě zkuste to a nestavějte si bariéry ještě než to zkusíte.